Čínská flotila, admirála Zheng He navštívil Lisabon.

Největší čínská flotila vyplula během expedic admirála Zheng He

Největší expedice byla pravděpodobně první, která vyplula v roce 1405. Tato flotila měla až 317 lodí a přibližně 27 000 mužů na palubách. Mezi těmito loděmi byly slavné "pokladní lodě" (宝船, Bǎochuán), které podle některých odhadů měřily až 130–150 metrů na délku a byly jedny z největších dřevěných lodí v historii.

Flotila se vydala na sedm velkých plaveb a navštívila oblasti dnešní Indonésie, Indie, Persie, Arabského poloostrova a východní Afriky. Cílem bylo ukázat sílu dynastie Ming, navázat obchodní a diplomatické vztahy a rozšířit čínský vliv.

Po roce 1433, kdy se Čína stáhla do izolace, byla flotila rozpuštěna a lodě postupně zničeny nebo zchátraly. Pokud by Čína v těchto expedicích pokračovala, mohla možná objevit Ameriku ještě před Evropany…

Rok 1426, město Hormuz, Persie

Říše Ming vyslala naši velkolepou flotilu, aby ukázala moc Nebeského draka a navázala nové obchodní i diplomatické vztahy. Moje flotila čítá stovky lodí – od štíhlých válečných džunek po majestátní pokladní lodě, které nesou hedvábí, porcelán a koření. Pluli jsme přes neklidné vody Indického oceánu, obepluli západní Indii a nyní zakotvili v Hormuzu, kde obchodníci i králové vzhlížejí k našemu bohatství s úžasem i závistí.

Dnes jsem měl zvláštní setkání. Mezi arabskými kupci a perskými šlechtici se objevil muž ze západu. Říkal si "Fernando z Kastilie" a prohlašoval se za vyslance krále země jménem Španělsko.

Byl oděn do tmavého sametu s výšivkami zlatých lilií, s těžkým křížem na hrudi. Jeho oči byly ostré jako čepel dýky a jeho úsměv nesl stín skryté hrozby. Když jsme hovořili o říši Ming, mluvil o našem císaři jako o pohanském králi a naše víry nazval bludy.

"Vaše moc je velká," pravil, "ale vaše duše je prázdná. Jste jako Babylon před pádem, velkolepí, ale bez pravdy."

Rozhněval mě. Jak se opovažuje takto mluvit o říši, která stojí po tisíce let? Odpověděl jsem mu slovy, která zůstala v místnosti jako ozvěna:

"Muž, který nikdy neviděl východ slunce, si myslí, že jeho světlo neexistuje. Přijdu a rozjasním temnotu vaší země."

Fernando se zamračil. Viděl jsem, jak jeho ruka nepatrně sevřela hrušku meče, ale neodvážil se mě napadnout.

Toho večera jsem přikázal svým navigátorům prozkoumat mapy a vyslechnout arabské i africké námořníky. Dozvěděl jsem se, že cesta do Evropy existuje – stačí sebrat odvahu a poplujeme dál.

Rok 1427, poblíž Lisabonu, Portugalsko

Plavba přes širý oceán byla obtížná. Bouře bičovaly naše plachty a několik lodí jsme ztratili ve vlnách, ale naše flotila vytrvala. Když jsme spatřili pobřeží země, kterou Portugalci nazývají domovem, srdce se mi sevřelo vzrušením.

Přístav byl plný lidí – někteří utíkali, jiní se modlili. Naše pokladní lodě, vyšší než jakákoliv evropská loď, vzbuzovaly posvátnou hrůzu. Nikdy neviděli nic tak obrovského.

Přijali nás s respektem, ale i strachem. Portugalští šlechtici nás zvali na královský dvůr a v jejich očích jsem viděl zvědavost – ale i chamtivost. Viděli naše hedvábí, naše zlato, naši sílu. A my jsme viděli jejich slabost – rozpolcené království, šlechtu toužící po bohatství, ale bez jednoty.

Král nás přijal v sále plném zlata a tapisérií. "Co od nás žádáte?" otázal se.

Ukázal jsem mu dary od císaře – nefrit, hedvábí a svitky s čínskou moudrostí. "Říše Ming přichází ne jako dobyvatel, ale jako světlo. Nabízíme vědění, obchod a mír. Ale kdo zvedne proti nám meč, pozná sílu východního slunce."

Můj hlas byl klidný, ale v jeho pohledu se zračila pochybnost. Věděl jsem, že Evropa nás neuvítá jen s otevřenou náručí.

Závěr: Historický pohled

Dnes, s odstupem staletí, můžeme jasně vidět, jak příchod flotily Zheng He do Evropy změnil běh dějin.

Evropská království se ocitla na prahu nové éry, kdy východní technologie, kultura a obchodní systémy ovlivnily hospodářství i společenský vývoj kontinentu.

• Portugalci a Španělé, tehdejší mocnosti na vzestupu, byly donuceny ke spolupráci s Čínou.
• Střelný prach a navigační technologie umožnily rychlejší rozvoj mořeplavby, ale pod čínským dohledem.
• Industrializace započala dříve, avšak v jiném duchu – ne s koloniální nadvládou, ale v obchodních aliancích.

Křesťanství přežilo, ale jeho moc oslabila. Evropa přijala konfuciánské ideály vlády a meritokracie, což vedlo ke vzniku hybridní společnosti spojující východní a západní myšlení.

Amerika nebyla objevena Kolumbem, ale čínskými průzkumníky, kteří přistáli u jejích břehů o několik desetiletí dříve.

Svět, jak jej známe, byl zformován jinak. Namísto evropské dominance přišla éra čínsko-evropské spolupráce.

Tento příběh je důkazem toho, že jediná historická událost může navždy změnit směřování lidstva.