Jak ČT šetřila – a nakonec se sama vystřihla z programu

Sedím v baru, usrkávám prosecco a užívám si klid, když ke mně přisedne Jan Souček, generální ředitel České televize. Vypadá jak člověk, co právě zjistil, že jeho účet za Netflix je vyšší než rozpočet jeho vlastní televize.

"Mám průšvih," řekne a objedná si dvojitou slivovici.

"To věřím," odpovím. "Dneska je těžký být nezávislá televize. Vláda vás dusí, opozice vás nenávidí a národ si myslí, že jim za koncesionářský poplatek dlužíte HBO produkci."

"No právě! Rada ČT na mě tlačí, že musíme šetřit. Potřebuju ušetřit 6,5 milionu do konce roku, jinak mi začnou posílat doporučené dopisy s nápisem 'Výpověď'."

Usměju se a potáhnu si z cigarety. "Zlato, jednoduché. Seškrtáš věci, co nikdo nepostřehne. Zbav se pár drahých kulis, trošku osekej štáb, možná vyhoď jeden talkshow speciál, kde stejně jen tři lidi v oblecích říkají totéž jinými slovy."

Jan kývne. "To je chytré! Udělám to!"

Ale jak už to bývá, moje rady v rukou českých manažerů končí jinak, než jsem zamýšlela.

Šetření ve stylu guillotine edition

Druhý den se objeví senzace století: Česká televize ruší Fokus Václava Moravce, Týden v politice a Regiony ČT24.

"Pane Součku, jaké další kroky plánujete?" ptají se novináři.

A on, s výrazem člověka, co se právě řízl do vlastní tepny, prohlásí: "Další kroky? Ehm… no… zatím to necháme takto…"

Když PR krachne rychleji než státní rozpočet

Najednou se to všude hemží kritikou. Diváci nadávají, politici křičí, novináři se chytají za hlavu. Souček dostává od Rady ČT výtku za "špatnou komunikaci". Což je slušný způsob, jak říct 'Tos fakt podělal, kámo.'

Mezitím se Babiš v Lánech uchechtává do croissantu a Tomio Okamura v euforii zapomíná, že se ještě včera rozčiloval, že ho Česká televize cenzuruje.

A já? Sleduju to v televizi a popadám se za břicho.

Večer v baru

Jan se vrátil do baru, tentokrát s pěti panáky před sebou. "Řekni mi, co se sakra stalo?"

"Zlato, řekla jsem ti, ať šetříš nenápadně. Ne ať si rovnou vypneš zpravodajství."

"Ale já… já myslel…" blekotá.

Pohladím ho po ruce a vezmu mu skleničku. "Dívej, příště, až budeš chtít šetřit, místo škrtání programů se prostě vzdej firemního kafe. Vypadá to líp a nebudeš kvůli tomu na titulce novin."

Protože když se manažeři pustí do úspor, místo optimalizace vždycky uříznou vlastní nohu.

A tak teď ČT24 šetří – a všichni se baví, jak draho je to vyšlo.