Šéfové tajných služeb naštvali Hrad kritikou sbírky pro Ukrajinu

Do baru přišli dva muži v oblecích, jeden s tmavými brýlemi, druhý s kufříkem. Vypadali důležitě, ale objednali si jen minerálku. "Máme problém," začal ten s brýlemi. "Naštvali jsme Hrad."

"Jak?" zeptala jsem se, zvědavá na další politickou grotesku.

"Prezident spustil sbírku na Ukrajinu, a my jsme řekli, že to není bezpečné," povzdechl si ten druhý. "Prý jsme podkopali jeho autoritu. Teď jsme ve válce… a tentokrát ne s Ruskem."

"Válka s Hradem, jo?" zapálila jsem si cigaretu. "No, zní to, jako byste potřebovali geniální plán."

"Máte nějaký?" ptali se oba skoro současně.

"Jasně," ušklíbla jsem se. "Řekněte, že jste chránili národní bezpečnost. Přece byste nechtěli, aby peníze skončily u nějakého oligarchy, ne? Hrajte to na vlastenectví. Lidi to spolehlivě rozhádá."

Tiskovka plná vlastenců

Druhý den šéfové tajných služeb stáli před kamerami a mluvili o tom, jak chrání Česko před "neprůhlednými toky peněz". Hrad okamžitě reagoval: "Toto je sabotáž naší podpory Ukrajiny!" Média začala psát o "diplomatickém skandálu století".

Na sociálních sítích to explodovalo. Jedni podporovali prezidenta, druzí tajné služby, a třetí sdíleli memečka o tom, jak prezident honí špiony s atrapou meče.

Zpátky v baru

Večer jsem v baru sledovala zprávy na televizi. Záběry z tiskovky, rozhovory s analytiky, plamenné komentáře. "Šach-mat," usmála jsem se a zvedla skleničku na další povedenou radu.

Protože když chcete chaos, dejte lidem trochu pravdy, trochu lži, a sledujte, jak si to domyslí sami.